Držme se pevně. Párová terapie zaměřená na emoce. Sue Johnson

Kniha: Držme se pevně. Párová terapie zaměřená na emoce. Portál, 2018

Sue Johnson, původem Angličanka, žije a působí v současné době v Kanadě jako klinická psycholožka, psychoterapeutka a autorka řady knih s psychologickou tématikou. Je spoluautorkou terapie zaměřené na emoce a věnuje se především partnerskému poradenství a terapii, či zpracování traumatu.

Ve své knize Držme se pevně vychází autorka z původní teorie vazby Johna Bowlbyho, která zdůrazňovala přesvědčení o tom, že kvalita vztahu s blízkými lidmi v raném dětství má zásadní vliv na rozvoj osobnosti a utváření vztahů k dalším lidem. Tuto tezi Johnson v rámci terapie zaměřené na emoce (EFT - Emotion Focused Therapy) rozšiřuje i na dospělé lidi. Zdůrazňuje, že i dospělí lidé potřebují bezpečný citový vztah a odmítá rozšířené tvrzení, že zdravý dospělý člověk musí být zcela samostatný a nezávislý. EFT byla uznána Americkou psychologickou asociací jako empiricky osvědčená forma párové terapie. Kniha je podle slov autorky určena všem lidem, kterým záleží na kvalitě jejich partnerského vztahu a kteří touží po celoživotní lásce.

Kniha je rozdělena do tří částí. V té první se Johnson pokouší najít odpověď na otázku, co je to láska. Přichází dle svých slov s "revolučně novým pohledem" na lásku, což se snaží doložit několika odkazy na různé dřívější teorie a novější výzkumy, nicméně z mého pohledu tak trochu "klouže po povrchu" tématu, i když při tom používá vzletná označení. Každopádně zdůraznění faktu, že dospělí lidé potřebují bezpečný a láskyplný vztah, je důležité a logické a autorce nechybí nadšení pro oblast partnerských vztahů, které je z knihy čtenáři zřejmé a může být i přenosné. Teoretické úvahy a tvrzení jsou doplněny zkušenostmi z poradenské praxe. V první části knihy nám Johnson ukazuje, jak snadné je nechat se v partnerském vztahu strhnout do spirály zraňujících rozhovorů a jak neúčinné strategie pro zvládání vlastního strachu z narušení bezpečné vazby používáme. Zdůrazňuje myšlenku, že řada párových terapií se na rozdíl od EFT zaměřuje pouze na zvládání příznaků narušeného vztahu (např. nácvik efektivní hádky), ale neřeší jeho nejhlubší příčiny, což vede k tomu, že se problémy vracejí a terapie není dlouhodobě účinná. Partneři se dle Johnson neučí to zásadní, a to je pravdivé vyjadřování základních (klíčových) emocí a neuvědomují si, že od svého partnera očekávají příliš mnoho, protože jim chybí širší společenské vazby a důvěrné vztahy. "Nevyhnutelně dnes po svých milovaných žádáme emoční spojení a pocit náležení, jakého se mé babičce dostávalo od celé vesnice.

V druhé části je čtenář seznámen se zjednodušenou verzí EFT. Cílem tohoto kroku je to, aby partneři, kteří nedocházejí na terapie k odborníkovi, byli schopni sami zapracovat na svém vztahu a posunout jej pozitivním směrem. Autorka jim k tomu připravila řadu myšlenek, podnětů, příkladů z praxe i otázek, o nichž se mohou společně bavit. A právě zde vidím největší úskalí. Cením si snahy autorky, předat párům, jež se snaží o zlepšení svého vztahu, myšlenky a podněty, které by mohly napomoci změně, ale osobně si neumím reálně představit pár v krizi, který by byl ochoten a schopen společně studovat tuto publikaci s opravdu nepřeberným množstvím příkladů z praxe a přenést podněty z ní do vlastního partnerského vztahu bez pomoci odborníka. Ne každý jedinec v páru bude angažovaný, ne každý pochopí princip a myšlenky, které jsou v knize obsažené, ne každý dokáže zvládnout náročné rozhovory o bolestných tématech, vlastních emocích a potřebách. Ne každý bude schopný reagovat tak, jak by podle doporučení autorky reagovat měl. Místy mě napadalo, že si partneři musí celou kapitolu nejen pročíst, ale pečlivě prostudovat a promyslet těsně před rozhovorem, aby věděli, o co půjde a co se od nich očekává. Nechyběla ani věta o tom, co by měl říct naslouchající partner, jak by měl reagovat. Obrazná pojmenování jednoduchých jevů někdy ztěžují jejich porozumění, i když je jinak kniha psána srozumitelně. Sedm rozhovorů, které je dle autorky potřeba provést pro transformaci vztahu, je popsaných v druhé části knihy a partneři jsou vyzýváni k tomu, aby nad nimi přemýšleli, vraceli se k nim a analyzovali je. Následně v této části knihy najdou doporučení pro rozhovory o vlastním vztahu (společném tanci) a jeho těžkostech (dracích a příšerách), a to jak těch minulých, tak i těch současných.

Třetí část knihy zdůrazňuje sílu lásky, obzvláště při zvládání těžkostí života a překonávání traumat a je obrovským povzbuzením pro všechny čtenáře v tom, že milenecká láska může dávat našemu životu smysl i nový rozměr a je podmínkou pro naše duševní zdraví i dobré fungování našich rodin. Zde autorka moc hezky na příkladech z praxe ukazuje dopady různých traumat nejen na člověka, který je prožil, ale také na jeho partnera či rodinu a vysvětluje, proč tomu tak je. Zároveň čtenáře povzbuzuje k tomu, aby se nebál dávat srozumitelně najevo jak své pocity, tak taky své potřeby, tak, aby je druhý partner mohl vnímat a reagovat na ně. Díky tomu může mít láska uzdravující moc.

Kniha, mající zhruba 250 stránek, končí poděkováním a stručným slovníčkem, vysvětlujícím některé důležité a méně srozumitelné pojmy. Její přínos vidím hlavně v tom, že útočí na společensky rozšířená klišé o nemožnosti dlouhodobé a hluboké lásky, o tom, že hlavní je být nezávislý na druhých, či o tom, že v dlouhodobých vztazích už nemůže být sexuální uspokojení a vášeň, čímž nám dává naději a chuť o vztah pečovat. Nutí nás přemýšlet a ukazuje nám, že svou nejistotu či strach ve vztahu často projevujeme např. hněvem, stažením se do sebe, mlčením, nebo výčitkami, což si partner logicky vyloží jako nezájem či kritiku z naší strany a zareaguje také útokem, či stažením se do sebe. Postupně se tak jeden druhému vzdalujeme a ztrácíme citovou blízkost a vazbu, která je pro nás tak důležitá. Čím dříve si to uvědomíme, tím větší jsou naše šance na nápravu vztahu a změnu v komunikaci. Partneři se dle autorky mohou naučit sdělovat lépe, co vlastně potřebují a také citlivěji reagovat na potřeby toho druhého. Způsob, jak na to, je v knize popsán. Přínosem může být tato publikace rozhodně pro psychology, rodinné a partnerské terapeuty, ale i pro jednotlivce, kteří chtějí přemýšlet o svém vztahu a rozvíjet jej. Naleznou zde řadu podnětů k přemýšlení, tipů na změnu i témat k rozhovorům. Nicméně pro páry ve velké krizi (závislosti, opakovaná nevěra, násilí apod.) je vhodná spolupráce s terapeutem, jak dodává sama autorka.

                                                                                                              Mgr. et Mgr. Eva Martináková