Jen jeden joint?

Každý má možnost volby...

Mám pozitivní vztah k mladým lidem, protože s nimi trávím dobrovolně a ráda více než polovinu svého života. Ráda je poslouchám, ráda je pozoruju a ráda se jich ptám na to, co a proč dělají. Vážím si toho, když se nebojí říct, co cítí a co si myslí. Sama nemám ráda moralisty, lidi, kteří kolem sebe sekají tím, co se musí a co se nesmí a kteří usilují někdy celkem tvrdě o to, aby prosadili vlastní názory a ostatní se chovali podle nich. Mám ráda pravidla, která mají smysl, ale bráním se "svazování" tehdy, když mě někdo nutí dělat a myslet si něco, co nechci. A s tímto postojem píšu to, co píšu...

Každý z nás se rozhoduje, co bude dělat, co si bude myslet, čemu bude věřit, čemu se bude věnovat, co vyzkouší a čemu se vyhne. Každý z nás žije vlastní život a po období, kdy nás (v ideálním případě dobře) vedou rodiče, se začínáme rozhodovat. Bouchnu Pepíčka lopatičkou po hlavě, když mi boří bábovičku? Seberu Klárce z lavičky lízátko, které tam zapomněla? Opíšu domácí úkol? Štípnu spícího brášku v kojeneckém věku, kterého musím vozit v kočárku, do tvářičky, aby se už konečně vzbudil a maminka si ho vzala? Požaluju na Lucku, že kopla do Davídkovy stavebnice? Zalžu rodičům o tom, kde jsem byl? Použiju hotový referát s drobnou úpravou pro vlastní účely? Budu se líbat s cizím klukem, když mě můj vlastní nevidí?

Stále se rozhodujeme. Střídají se chvíle, kdy nám to jde skvěle a chvíle, kdy svého rozhodnutí litujeme. Střídají se také zkušenosti, z nichž se okamžitě poučíme, s těmi, kterými si projdeme opakovaně, než nám "docvakne", že tohle opravdu nechceme. Rozhodujeme se podle toho, co se nám jeví jako lákavé, podle "maminčina hlasu, který nám zní v hlavě od dětství", podle hlasu vlastního svědomí, podle situace a okolností, podle momentální nálady i podle toho, co nám říkají ostatní.

O marihuaně často slyšíme, že není škodlivá, že je dokonce léčivá (což nezpochybňuji u určitých diagnóz a určitého způsobu užívání), že na ní nevzniká závislost, že ti, co hulí, jsou v pohodě, že navozuje skvělou náladu, sbližuje lidi, je známkou dospělosti a nevázanosti, což bývá považováno za "cool". Já tady o těchto slovech nechci diskutovat a nemám v úmyslu někomu říkat, co má a co nemá dělat. Nejsem ani žádný odborník na dané téma a o chemických pochodech v mozku, které ona travička spustí, toho vím nemnoho. Takže stále platí - každý se rozhoduje sám. Sami se rozhodovali i lidé, se kterými jsem se o experimentování s touto drogou i jinými drogami bavila. Jsem jim skutečně vděčná za jejich prožitky a hlavně za otevřenost, se kterou o nich mluvili. Po více než dvacetileté praxi učitelky a poradkyně a společném soužití s mladými lidmi bych řekla svým dětem a každému, kdo se bude rozhodovat, zda to zkusit, či nezkusit následující:

• Nikdy nevíš, co nabízený joint obsahuje (může to být trocha trávy zcela bez THC, nebo naopak něco, co bude mít sílu).
• Nikdy dopředu nevíš, co to s tebou udělá. Někdo se směje, zážívá euforii, někdo necítí nic, někdo popisuje zážitky úzkosti, strachu, pocení nebo halucinace. Pracuji s lidmi, kteří za mnou přicházejí kvůli úzkostným stavům, které je nečekaně přepadají a kteří se mi svěřili, že poprvé tento stav prožili, když experimentovali s marihuanou. Od té doby se jim vrací.
• Marihuana může být spouštěčem různých duševních poruch. O úzkosti už jsem se zmínila, ta ale nemusí být jediným následkem experimentování. U lidí, kteří mají v rodině různá psychická onemocnění, může být "tráva" spouštěčem mnohem vážnějších problémů. Tady je opravdu těžké předvídat, ale i popisovat souvislosti. Nicméně jsem přesvědčená o tom, že nikdo z nás ve skutečnosti nechce "probudit" určité v nás dřímající dispozice k duševním nemocem výměnou za zážitek veselosti či pocit, že "zapadám do skupiny kamarádů". Pokud se totiž něco "pokazí" a rozjede se duševní porucha, zapadat většinou přestanu...
• Joint něco stojí.Tady budu velmi osobní. Pro ty, kdo se chystají experimentovat, mám tip. Vezměte dvoustovkovou bankovku, sviňte ji do ruličky a zapalte ji. Nechci vás tímto nabádat k ničení státní měny, ale jsem toho názoru, že tento akt vám uškodí mnohem méně, než když obdobný obnos investujete do "trávy", kterou pak nejen zapálíte, ale budete i vdechovat. Druhý tip je trochu odlišný. Vezměte si dvoustovkovou bankovku a pořádně se rozhlížejte kolem sebe. Určitě si nejpozději do týdne všimnete člověka, pro kterého to není jen "pár korun", ale kterému tato suma peněz pomůže uhradit léky nebo nájem, popř. mu umožní zaplatit dítěti část kroužku, najíst se, vzdělávat se apod. Objala bych každého člověka, který by dospěl k názoru, že kašle na pálení peněz ve formě trávy, ale bude je raději posílat chudému dítěti do Indie, aby mohlo chodit do školy, nebo bude podporovat rodinu dítěte, jež onemocnělo leukemií, má vážný úraz a potřebuje nutně rehabilitaci či elektrický vozík apod. Jsem přesvědčena o tom, že pokud ještě nejste úplně zblblí názorem, že člověk musí myslet hlavně sám na sebe, budete zažívat mnohem krásnější, hlubší a hlavně smysluplnější pocity.
• Euforie se dá zařídit i jinak, stačí nebýt líný. Pocit uspokojení může přinést kromě výše zmíněného také "spáchání" jakéhokoliv jiného dobrého skutku či pádlování na lodi, lyžování, běh, posilování, seskok padákem, dobrý sex, dobrý film, dobrá hudba, relaxace apod. Stačí se zamyslet a namísto jakéhosi rychlého "instantního" nejistého štěstí investovat energii do něčeho, co má smysl a co nás neohrožuje, ale posiluje a rozveseluje. Často to uskutečníte i bez peněz ;-) Endorfiny, které váš mozek zaplaví, mají podobný účinek, jako některé drogy.
• Marihuana negativně ovlivňuje krátkodobou paměť a mění osobnost člověka. Toto samozřejmě přizná málokterý "hulič", ale kdo zná člověka, který se tomuto hobby věnuje dlouhodobě a vášnivě, dá mi zřejmě za pravdu. Tady už mluvím o častém a dlouhodobém "láskyplném vztahu s látkou THC".

A co říct na závěr? V bodech jsem zmínila své postřehy a zkušenosti těch, kteří jsou otevření a ví, o čem mluví. Volba je ale stejně jen a jen na Vás. Pokud budete chtít zkoušet, co to udělá s Vámi, nikdo Vám v tom nezabrání a ani tento článek o to neusiluje. Píšu o tom proto, abyste k tomu, co Vám řeknou kamarádi, měl/a i další informace a mohl/a si skutečně vybrat. Pokud Vás tento článek oslovil a chcete mi o svém rozhodování či zkušenostech napsat, můžete se mi ozvat na e-mail: martinakova.e@gmail.com (E-maily od velkých zastánců marihuany neočekávám, protože jejich názorů jsem si poctivě vyslechla spoustu).

Následující řádky nejsou mé, ale jsou osobitou "zpovědí" člověka, kterému experimentování změnilo život... Děkuji mu moc za otevřenost, s jakou o tom dokáže mluvit a za to, že se to pokusil vyjádřit i textem...

V jeden pekný večer ja po izbe som blúdil

Ma kamaráti zavolali či trávu by som neskúsil

Ja bál som sa toho, no lákalo ma to

Vravel som dojte, dám si sám a že len trošku

Oni ochotný že nechaj, my zvaríme ti to

Ja dostal som delo že ma vystrelo jak trosku

Nevedel som čo sa deje

Nevedel som kde som

V hlave pochyboval som, že kto vlastne som

Moja osobnosť sa rozdvojila

Moja psychika sa zrútila

Moja hlava sa len točila

Ja nevedel som čo mám robiť

Emócie začali sa množiť

Nohy mi začali trnúť

Prsty začali tŕpnuť

No ja už som nemohol nikam uhnúť

Veľmi som s tým bojoval a mysľou to len zakrýval

Že sa nič nedeje, že to je len tráva som si nahováral

No realita ma udierala pod pás

Ja vravel som si toto je koniec PASS

Uvedomil som si, že čas plynie úplne inak

A ja nepříjemných emócií nevedel sem sa zbaviť nijak

3 hodiny v strachu v stave, ktorý sa nedá opísať

Negatívne emócie a myšlienky sa ani nedali spočítať

Potom nejako zaspal som

Ráno vravím si okej, v pohode zas som

No vtedy som ani nevedel, že to všetko zlé len začalo

A že v hlave sa mi začne nemalé divadlo...

Eva Martináková

Online psycholog

www.online-psycholog.com