Podívejte se na sebe laskavě. Jak se osvobodit od přehnané viny. Ilse Sand
Kniha: Podívejte se na sebe laskavě.
Jak se osvobodit od přehnané viny. Portál, 2021
Ilse Sand, autorka knihy Podívejte se na sebe laskavě, je původní profesí farářka Dánské národní církve, která působí v současné době jako psychoterapeutka, supervizorka a lektorka. Při své práci se zaměřuje především na témata zvýšené citlivosti, výrazných pocitů viny a introverze. Je autorkou čtyř knih, v nichž se této problematice věnuje. V Portále vyšly už dříve její knihy Přecitlivělost není slabost (2016) a Citlivý pomocník (2018). Novinka s podtitulem Jak se osvobodit od přehnaných pocitů viny je publikací, která si klade za cíl podpořit čtenáře, kteří by svým pocitům viny rádi porozuměli a svépomocí by se chtěli naučit s nimi pracovat. Podle slov samotné autorky přináší kniha mnohá vysvětlení a techniky, s jejichž pomocí si čtenář může "uklidit" ve špatném svědomí a nacvičit si laskavý pohled na sebe samého. Je zaměřena hlavně na špatné svědomí, které prožíváme ve vztazích s druhými lidmi. Učí nás rozlišovat mezi odpovědností a s ní spojenými opodstatněnými pocity viny a výčitkami svědomí, které jsou iracionální či přehnaně silné.
Ve třinácti kapitolách předkládá Sand čtenáři podněty k přemýšlení, vysvětluje různé aspekty související s pocity viny, studu, hněvu, odpovědnosti a s očekáváními, které máme jak sami vůči sobě, tak také s těmi, které přicházejí z našeho okolí. Na krátkých příkladech z praxe autorka ukazuje, jak mohou pocity ovlivňovat naše prožívání, chování a vztahy. Kromě toho obsahuje každá z kapitol praktické cvičení zaměřené na sebepoznání a regulaci vlastních pocitů viny či výčitek svědomí. Díky tomu je knížka vhodná jak pro laiky, kteří se chtějí svými pocity zabývat sami, tak i pro psychology a psychoterapeuty, pro něž může být zdrojem podnětů a inspirace. V závěru každé kapitoly je krátké shrnutí podstatných myšlenek, což přispívá k přehlednosti publikace a ke snadnější orientaci v textu.
Autorka učí čtenáře hledat poselství vnitřního hněvu, rozpoznat tzv. "intonaci vlastních rodičů", díky níž k sobě řada lidí promlouvá velmi kriticky, učí nás rozlišovat, nakolik jsme sami odpovědni za určité situace a nakolik leží odpovědnost i na dalších lidech. Kromě toho nám pomáhá rozklíčovat zásady, podle nichž se v životě řídíme a které ovlivňují náš pohled na sebe samotné. Učí nás přijmout a snést pocit provinilosti, který označuje pojmem "existenciální daň" za to, že zůstaneme věrni sami sobě a nepřizpůsobujeme se požadavkům okolí na úkor vlastních potřeb, i vystoupit z roli oběti a odhalit regresi a přehnané kompenzování pocitů viny jak u sebe, tak u blízkých osob. Věnuje se také tématům neopodstatněné viny, vzteku či iluzím o moci, kvůli nimž sami sobě často připisujeme vinu i za to, co nejsme schopni ovlivnit. Velmi zajímavé jsou postřehy a úvahy autorky o tom, jak nás mohou výčitky svědomí v situacích těžkých ztrát po nějaký čas chránit před přijetím bolestné reality a pocity, na něž zatím nejsme připraveni.
Celá publikace o cca 115 stranách je zakončena velmi dobře zpracovaným přehledem nabízených technik a metod a testem, díky němuž může získat čtenář nejen lepší povědomí o tom, jakou míru výčitek svědomí sám prožívá, ale uvědomit si také, že je tato míra ovlivněna vztahem s konkrétním člověkem. Autorka upozorňuje na to, čím vším může být výsledek testu ovlivněn, což hodnotím kladně. Ačkoli jsem narazila i na tvrzení, která nepovažuji za obecně platná (např. že přičítání viny ostatním znamená, že nejednáme apod.), považuji publikaci za přínosnou, promyšlenou, prakticky orientovanou a srozumitelně sepsanou. Je zřejmé, že autorka vychází z praxe a zaměřuje se přitom na téma, které je jí blízké a s nímž má zkušenosti. Nabízené techniky jsou dobře popsané a zvládnutelné a nenavazují na sebe, takže je možné si vybrat pouze ty z nich, s nimiž se čtenář vnitřně ztotožní a bude je sám pro sebe považovat za přínosné.
Mgr. et Mgr. Eva Martináková