Všímavost a soucit se sebou. Proměna emocí v psychoterapii. Jan Benda

Autor: Jan Benda

Kniha: Všímavost a soucit se sebou. Proměna emocí v psychoterapii. Portál, 2019

Jan Benda, psycholog a psychoterapeut přednášející na FF UK v Praze, označuje sám sebe jako terapeuta, výzkumníka a duchovního hledače. Věnuje se konceptu všímavosti, absolvoval výcvik satiterapie a Pesso Boyden psychomotorické psychoterapie. Opakovaně pobýval v meditačních centrech na Srí Lance, což mělo zřejmě výrazný vliv jak na jeho vnímání okolního světa i sebe samého, tak i na knihu, kterou se rozhodl napsat. Jak sám autor udává, pobyt v lesních buddhistických klášterech mu díky všímavosti pomohl poznat jeho vlastní mysl víc než studium psychologie nebo psychoterapeutické výcviky.

Knížka Všímavost a soucit se sebou s podtitulem Proměna emocí v psychoterapii je knížkou, kterou podle mého názoru lidé toužící po sebepoznání, seberozvoji a rozvoji vlastní všímavosti nebudou chtít odložit a budou si přát, aby ještě neskončila, aby v ní ještě něco bylo. Při čtení jsem měla pocit, že knížka zcela přirozeně plyne od první do poslední stránky, že je v ní velmi dobře propojen nadhled s hlubokým poznáním člověka, moudrost s hravostí, teoretické základy pevně vystavěné na řadě výzkumů se srozumitelností a teorie s praxí. Pokud chce čtenář z knížky o necelých 230 stránkách načerpat to, co mu autor nabízí, nebude ji moci jen přečíst, ale bude potřeba, aby ji zároveň s čtením a přemýšlením i spoluprožíval, v čemž mu bude skvělým vodítkem 18 cvičení na podporu všímavosti a rozvíjení soucitu se sebou samým. A je nutno dodat, že místy jde v těchto cvičeních o velké výzvy. Toto vše ocení jak psychoterapeuti a psychologové, tak také čtenáři, kteří mají zájem o sebepoznání a seberozvoj, kteří by se rádi naučili rozpoznávat a zpracovávat vlastní emoce a jsou spirituálně zaměřeni.

Kniha je rozdělena do čtyř částí, které mají dohromady 21 kapitol. V první části se autor zabývá vysvětlením toho, jak nám všímavost pomáhá měnit postoj k tomu, co prožíváme, druhá je zaměřena na popis a rozlišení automatických a reflexivních emocí, jejich smyslu v našich životech, a také na tzv. "vznešené postoje", které nám mohou pomoci se zvládáním trápení. Třetí část klade důraz na psychoterapeutickou změnu a postupy, jimiž je možno rozvíjet v rámci psychoterapeutické praxe všímavost klienta. Pozornost je věnována také pocitům studu, které Benda považuje za zásadní a tomu, jak je možné tyto pocity eliminovat, jak jim porozumět a zpracovat je, ale také ostatním zásadním emocím a konceptu "Já". Ve čtvrté, závěrečné části knížky čtenáře čekají tři konkrétní psychoterapeutické techniky, jimiž jsou focusing, "krocení démonů v nás" a "technika ideálních rodičů".

Jak jsem naznačila v úvodu, autorovi se dle mého názoru podařilo opravdu bravurně propojit množství informací, pocházejících z řady výzkumů, s moudrostí a poznáním buddhistických mnichů, či chcete-li "introspektivní fenomenologickou psychologii Buddhovy nauky s exaktním přístupem Západu", jak sám udává. Opravdu mimořádně zdatně propojuje různé teoretické pohledy na zpracovaná témata s praxí, spiritualitu s vědou, zkušenosti s návrhy, kterým směrem by se mohly ubírat další výzkumy. Věnuje se vzniku a dopadu působení maladaptivních emočních schémat, která se vytvářejí v dětství a zdůrazňuje význam korektivní emoční zkušenosti v rámci psychoterapie a schopnosti akceptovat i nepříjemné pocity. Zastává názor, že meditace může být velmi přínosná pro psychoterapeuty, ale není jejím zastáncem pro práci s klienty, pro niž doporučuje spíše rozvíjení všímavosti a soucitu se sebou samotným.

V knize najdeme řadu informací o tom, jak se stud podílí na vzniku a udržování řady psychických poruch (např. úzkostné poruchy, poruchy nálady či osobnosti, poruchy příjmu potravy aj.), přičemž se autor opírá o nejnovější výzkumy v této oblasti i o vlastní postřehy z praxe. Mimo to seznámí čtenáře se základními potřebami, obrannými mechanismy i mechanismy změny lidského prožívání. Jedenáctá kapitola je věnována čtyřem vznešeným postojům, které nám mají umožnit akceptovat vše, co prožíváme. Velmi hezky je popsáno, jakým způsobem je možné rozvíjet všímavost klienta i to, jak důležitý je pro naše duševní zdraví soucit se sebou. Kniha končí popisem konkrétních psychoterapeutických technik a je proložena také řadou příkladů z praxe a příběhů. V závěru má čtenář možnost najít odkazy na další literaturu k tématům, jimž je kniha věnována, i slovníček hlavních pojmů, což považuji rovněž za velké plus.

Jak je zřejmě patrné z celé této recenze, knížku vřele doporučuji nejen k zapůjčení z knihovny, ale k zakoupení, protože vnímavému čtenáři přináší celou řadu podnětů, k nimž se může neustále vracet. Není to publikace k přečtení, ale spíše promyšlená a doslova i "prožitá" a "k prožívání nabádající" příručka k práci na sobě samotném.

Mgr. et Mgr. Eva Martináková