Vykročte z úzkosti. Trénink pro dospělé. Jarmila Tolimatová
Kniha: Vykročte z úzkosti. Trénink pro
dospělé. Portál, 2019
Autor: Jarmila Tolimatová
Poutavý obrázek knížky i poutavé téma určitě zaujmou nejednoho čtenáře z řad dospělých. Podle slov samotné autorky bylo jejím záměrem vytvořit cvičebnici pro lidi, kteří se potýkají s úzkostí, jež je omezuje v každodenním životě a zužuje jejich životní prostor. Byla sepsána pro ty, kdo se chtějí naučit své úzkosti porozumět a zvládat ji. Jarmila Tolimatová je antropoložkou, psycholožkou a absolventkou řady psychoterapeutických výcviků. Ve své psychoterapeutické praxi se věnuje hlavně klientům s úzkostnými poruchami či depresivním laděním a také lidem s různými formami závislosti. Díky řadě praktických zkušeností je její publikace o cca 160 stranách postavena na hlubším než jen teoretickém základě, což je nepochybně přínosné, stejně tak jako fakt, že se autorka v publikaci vyjadřuje srozumitelně a bez zbytečných odborných termínů, díky čemuž si může najít své příznivce nejen mezi odborníky, ale také mezi lidmi bez znalostí z oblasti psychologie.
Je rozčleněna do devíti kapitol, na něž navazují odkazy na další odborné publikace a užitečné kontakty pro lidi s duševními poruchami, somatickými nemocemi, narušenými vztahy v rodině i jedince v krizové životní situaci. Co se týče samotných názvů mnoha podkapitol v knize, byly pro mě osobně žel lehce matoucí a místy až nesrozumitelné či nelogické. Jako příklad zmíním po sobě jdoucí menší kapitoly s názvy Úzkost součást života, Úzkost během života a Život v úzkosti, nebo Podkapitolu Pasti na úzkosti, která se dále (ne příliš logicky) dělí do krátkých oddílů nazvaných Co úzkost živí a Zkratky a léky, přičemž se mi nepodařilo pochopit, jaké zkratky má autorka na mysli.
Za sebe musím napsat, že především z první poloviny knihy jsem byla zklamaná a nemohu se zbavit dojmu, že by publikaci prospěla ještě pečlivá korektura, která by se zaměřila nejen na jazykové prostředky, ale i na logickou návaznost jednotlivých informací. Pomineme-li spíše drobnější nedostatky, mezi něž řadím např. tvrzení, že úzkost ve svém životě podle odborných publikací zažije až třetina lidí, že v těle probíhá stresová reakce parasympatiku či to, že během stresové reakce srdce začne pumpovat krev, nemůžeme pominout hodně výraznou myšlenkovou neuspořádanost textu publikace, a to především v jeho první polovině, jak jsem zmiňovala výše. Setkáváme se se stejnými větami na jedné stránce, se stejným odstavcem v rozmezí pěti stran, či s myšlenkovými skoky mezi tématy evoluce, stresová pohotovost, možnosti ovlivnění úzkosti, depersonalizace, zdroje obav a opět evoluce a stresová reakce. Uprostřed kapitoly o poplašné fázi stresové reakce se najednou objeví příběh o řeckém bohu stád, který ovlivnil vznik slova panika a následně popis tělesných projevů pokračuje. K tomu všemu je v textu řada souvětí, u kterých se čtenář zastaví pro jejich složitou či nesprávnou stavbu. U popisu kognitivních omylů autorka používá místy sporné příklady a žel došlo i k tomu, že v příběhu z praxe je popisována žena, která se na počátku jmenuje Věra, ale ke konci se o ní píše jako o Petře.
Mnohem více se mi líbí druhá polovina knihy, která je logicky lépe uspořádaná, obsahuje řadu velmi dobrých a promyšlených tipů pro pochopení úzkosti a její zvládání. Tato část je také na lepší jazykové úrovni a nabízí čtenáři konkrétní metody, jak s úzkostnými pocity pracovat. Jelikož se dle záměru autorky má jednat o cvičebnici, najde zde čtenář kromě již zmiňovaných příběhů z praxe také volné linky, na něž si může zapisovat vlastní myšlenky, postřehy, postupy či cíle a rozhodnutí, což hodnotím velmi kladně, protože je čtenář průběžně vedený k tomu, aby získané informace porovnával se svými vlastními prožitky a pokusil se praktické tipy reálně využít ve svém vlastním životě.
Shrnu-li dojem z knihy, hodnotím velmi kladně záměr autorky poskytnout široké veřejnosti praktický manuál pro zvládání úzkosti i její doporučení, týkající se technik a účinných postupů. Ač to píšu nerada, rušivě na mě působí jazykové nedostatky, a hlavně nedostatky ve strukturování textu první poloviny této publikace, kde mi chybí nějaká promyšlená struktura a uspořádání myšlenek a teoretických poznatků, namísto přebíhání od jednoho tématu k druhému a zase zpět. I navzdory tomuto "nedotažení do konce" vnímám tuto knížku jako přínosnou jak pro lidi prožívající nadměrnou úzkost, tak pro jejich blízké, psychology, pedagogy či psychoterapeuty.
Mgr. et Mgr. Eva Martináková