Život v papiňáku. Hraniční porucha osobnosti ve vztazích. Paul T. Mason, Randi Kreger
Kniha: Život v papiňáku. Hraniční
porucha osobnosti ve vztazích. Portál, 2021
Papinův hrnec. Místo, kde mohou být různé ingredience v různém poměru, různě dlouhou dobu. Podstatný a vždycky stejný je fakt, že je tam vyšší tlak než v okolí, tudíž tam určité procesy probíhají jinak než mimo něj. Překlad původního názvu knížky Stop Walking on Eggshells jako Život v papiňáku s podtitulem Hraniční porucha osobnosti ve vztazích mi přijde s ohledem na její obsah maximálně výstižný. Ve vztahu s někým, kdo má hraniční poruchu osobnosti (dále jen HPO), je řada věcí podobných, jako v jiných mezilidských vztazích, ale určité "ingredience" (myšlenky, emoce, potřeby) se mohou lišit v intenzitě a mnohé děje mívají jiný průběh, než bychom očekávali a než známe z jiných vztahů. Mám-li shrnout dojem z celé knížky (téměř 300 stran textu) do jedné věty, řekla bych, že se ke čtenářům dostává nepřeberné množství zkušeností, podnětů k přemýšlení, tipů, rad, úvah a technik, které jsou všechny zaměřené na to, jak prožívat co nejkvalitnější vztah s blízkým člověkem s HPO a přitom dbát o duševní zdraví své i dalších zúčastněných.
Paul T. Mason, jeden z autorů publikace, jež se v Americe dočkala už 3. vydání a byla přeložena do více než 15 jazyků, je americkým klinickým psychologem a vědeckým pracovníkem, který se ve své praxi věnuje mimo jiné práci s klienty s HPO a jejich rodinami. Spoluautorkou knížky je publicistka a aktivistka Randi Kreger, jež se angažuje v různých skupinách a organizacích pro podporu lidí s HPO a jejich blízkých a je mj. autorkou příručky a pracovního sešitu pro lidi, kteří žijí s někým s HPO. Oba společně shrnují skutečně nepřeberné množství informací v publikaci, která si klade za cíl oslovit široké spektrum lidí, jichž se HPO dotýká. Svou pozornost věnují rodičům dětí s HPO, dětem rodičů s touto poruchou, partnerům, manželům i sourozencům. Kromě psychologických či lékařských poznatků přinášejí také řadu postřehů samotných lidí s HPO i jejich blízkých, upozorňují na nejčastější problémy, nabízejí tipy a techniky k vyzkoušení, vzdělávají, uklidňují i varují. Dávají naději, ale zároveň boří nereálné představy a sny.
V první části (kapitoly 1 - 4) pomáhají autoři čtenáři porozumět hraničnímu chování, symptomům HPO, signálům, že je potřeba vyhledat pomoc a přichází s doporučeními, jak to udělat. Čtenáři zde najdou krátký dotazník, pomocí nějž mohou odhadnout, zda jejich blízký trpí HPO, narcistickou poruchou či obojím. Tento orientační dotazník je třeba brát s rezervou, protože skutečně validní diagnostiku může (i podle slov autorů publikace) provést pouze odborný lékař. V první části knížky je popsáno prožívání a chování člověka s HPO a poté následuje krátká odbočka k narcistické poruše a jejím projevům, a to se zdůvodněním, že téměř 40 % lidí, kteří mají HPO, má současně také narcistickou poruchu osobnosti (NPO). Kromě popisu myšlení, emocí a chování člověka s NPO jsou zde v tabulce zmíněny i hlavní rozdíly mezi s lidmi s HPO a NPO. První část knížky je zakončena kapitolou věnovanou dopadu hraničního chování na blízké osoby a vztahy.
V druhé části (kapitoly 5 - 9) se autoři snaží ukázat čtenářům, jak může blízký člověk jedince s HPO znovu převzít kontrolu nad svým životem, nastavit si zdravé hranice, zmírnit konflikty, podpořit druhého a nastavit mu zrcadlo, ale zároveň neopomíjet vlastní duševní zdraví a další vztahy. Hlavní je upozornění, že nikdo nemůže chtít změnit druhého, ale může změnit sám sebe, své způsoby přemýšlení i chování a tím ovlivnit vztah a způsob komunikace. Autoři to hezky ukazují na příkladu majáku, který může svým světlem navádět loď do přístavu, ale nemůže ji popadnout a zabránit jí, aby plula jinam. "Loď má nějakou zodpovědnost za svůj vlastní osud." Čtenáři zde najdou řadu tipů, jak porozumět typickým situacím a pečovat o sebe, a to nejen od autorů, ale i od samotných lidí s HPO, což je přínosné. Pozornost je věnována i poměrně tabuizovanému tématu týrání mužů a dále pak tématům sebepoškozování, vyhrožování sebevraždou, ochraně dětí před útoky rodiče s HPO, rozvodu apod.
Třetí část knížky (kapitoly 10 - 12) je věnována specifickým situacím. Jsou zde informace pro rodiče, u jejichž dětí je podezření na HPO či je u nich tato porucha diagnostikována, pro ty, kteří se setkali s falešným obviňováním ze strany blízké osoby s HPO a dále pak pro ty, kdo se rozhodují, zda setrvat ve vztahu s člověkem s HPO a pokud ano, za jakých podmínek. Následují čtyři dodatky (A - D), týkající se příčin a léčby HPO, využití konceptu všímavosti pro lidi s HPO i jejich blízké, odkazů na další zdroje informací v češtině i jiných jazycích a konečně dodatek D věnovaný tématu týrání. Některá doporučení v této části úplně neodpovídají způsobu života či léčby v ČR, ale nevnímám to jako výrazný problém.
Domnívám se, že pro velkou část lidí bude náročné přečíst celou knížku od začátku do konce, ale jelikož autoři nepřicházejí s příběhem, je možné se pohybovat v textu podle toho, co čtenáře zaujme, osloví, co budou sami pro sebe vnímat jako aktuální. Hlavní myšlenky jsou zvýrazněny tím, že jsou umístěny do šedých koleček, což jednak čtenářům usnadní orientaci v textu, a zároveň "vytáhne" z textu podstatné podněty k přemýšlení. Knížka je určena podle slov autorů široké veřejnosti a především lidem v blízkých vztazích s někým s HPO, ale inspirativní může být i pro terapeuty a sociální pracovníky.
Mgr. et Mgr. Eva Martináková